Pozemní technika

Vývoj raket probíhal v SSSR již od 20. let. Poprvé byly bojově nasazeny v červenci 1941. Němečtí vojáci těmto zbraním přezdívali „Stalinovy varhany“. Rakety se vyráběly v různých hmotnostech od 8 do 76 kg a s maximálním dostřelem 8,5 km.

Sovětský střední tank patřil k základu výzbroje tankových jednotek Rudé armády. Používala jej i 1. československá samostatná tanková brigáda v SSSR a po druhé světové válce byl ve výzbroji řady armád východního bloku.

  • Posádka: 5 mužů
  • Pancéřování: 20–70 mm
  • Výzbroj: 85 mm kanon, dva 7,62 mm kulomety

Německý střední tank byl vyvinut jako protiváha sovětských strojů T-34. Prototyp byl vyroben počátkem roku 1942. K bojovému nasazení došlo v následujícím roce.

  • Posádka: 5 mužů
  • Pancéřování: 80–100 mm
  • Výzbroj: 75 mm kanon, dva 7,92 mm kulomety

Německý těžký tank se vyráběl od roku 1942.

  • Posádka: 5 mužů
  • Pancéřování: 100–120 mm
  • Výzbroj: 88 mm kanon, dva 7,92 mm kulomety
 

Zdroj: Wikimedia Commons - Bundesarchiv Bild

Těžký stíhač tanků využíval podvozek tanku Panther a měl antimagnetický nátěr pro ochranu před magnetickými minami. Jeho nedostatkem byla vysoká spotřeba paliva. Celkem bylo vyrobeno 425 kusů, několik jich německá armáda nasadila i v bojích na Ostravsku.

  • Posádka: 5 mužů
  • Pancéřování: 80 mm čelní, 45 mm boční
  • Výzbroj: 88 mm kanon, 7,92 mm kulomet
 
 Zdroj: Wikimedia Commons - Bundesarchiv Bild

Těžkého stíhače tanků bylo vyrobeno pouze 90 kusů. Stroj byl odolný vůči dělostřelecké a tankové palbě, nedostatečná kulometná výzbroj ho však nedokázala ochránit před nepřátelskou pěchotou, která mohla stroj zblízka zničit trhavinami. Proto Ferdinand mohl být nasazován pouze s podporou německých pěšáků. V sovětských zdrojích jsou všechny německé stíhače tanků často souhrnně označovány pojmenováním Ferdinand.

  • Posádka: 6 mužů
  • Pancéřování: 200 mm
  • Výzbroj: 88 mm kanon, 7,92 mm kulomet
 
 Zdroj: Wikimedia Commons – od Mikko Virtaperko

Sovětský stíhač tanků vyráběla továrna Uralmaš. Mimo výkonného kanonu byl stroj v boji s nepřátelskou pěchotou odkázán na ruční zbraně osádky, nedisponoval obrannými kulomety.

  • Posádka: 4 muži
  • Pancéřování: 20–75 mm
  • Výzbroj: 100 mm kanon
 
 Zdroj: Wikimedia Commons - Bundesarchiv Bild

Samohybné dělo bylo vyvinuto v reakci na nasazení německých těžkých tanků. Během roku 1943 bylo vyrobeno 704 kusů, následně došlo k zastavení výroby. Stroj se sice v bitvě u Kursku osvědčil při likvidaci německých tanků na vzdálenost až 2 km, jeho nevýhodou však bylo zdlouhavé nabíjení děla.

  • Posádka: 4 muži
  • Pancéřování: 75 mm
  • Výzbroj: 152,4 mm kanon

Protiletadlové dělo označované zkratkou FlaK (Flugabwehrkanon) představovalo páteř německé protivzdušné obrany. První verze kanonu vznikla v roce 1928 a v různých modifikovaných verzích se tyto zbraně používaly po celé válečné období. V době bojů na Ostravsku představovaly pro sovětské a československé letce hlavní hrozbu, jelikož německé letectvo již bylo značně paralyzováno nedostatkem pohonných hmot.

  • Ráže: 88 mm
  • Dostřel: 14 800 m
 
 Zdroj: Via Wikipedia – od Ian V. Hogg

Německé těžké protitankové dělo bylo používáno od roku 1944.

  • Ráže: 128 mm
  • Dostřel: 24 400 m
  • Hmotnost střely: 28 kg

Tento web využívá k optimalizaci služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokračováním v prohlížení stránek s použitím cookies souhlasíte. Více informací zde