Čechoslováci
Narodil se 25. listopadu 1895 v Hroznatíně, za první světové války se dostal z rakousko-uherské armády do ruského zajetí a později do československých legií v Rusku. Zúčastnil se bitvy u Zborova v červenci 1917 i známé sibiřské anabáze legií v letech 1918–1920. Do vlasti se vrátil jedním z posledních evakuačních transportů v září 1920. Stal se důstojníkem z povolání, v meziválečném období mimo jiné přednášel na Vojenské akademii v Hranicích.
Po nacistické okupaci odešel v roce 1939 do Polska, kde se během německé invaze v září téhož roku stal velitelem Východní skupiny československé armády, s níž ustoupil na sovětské území. Po německém útoku na sovětský svaz byl Svoboda pověřen sestavením československé jednotky, jež byla následně nasazena po boku Rudé armády. Původní polní prapor se během války rozrostl v brigádu a později armádní sbor. V dubnu 1945 se Svoboda stal ministrem národní obrany tzv. košické vlády. Tuto funkci zastával i v dalších vládách až do svého odvolání v roce 1950. O dva roky později byl zatčen a několik měsíců vězněn. Roku 1954 navázal na přerušenou politickou kariéru vstupem do Národního shromáždění. V závěru března 1968 byl zvolen prezidentem ČSSR, funkci zastával do roku 1975. Zemřel 20. září 1979.
Narodil se 8. srpna 1917 v Nosislavi na Hustopečsku. Koncem 30. let absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. V roce 1939 odešel ilegálně do Polska, odkud se dostal do SSSR. Jako důstojník pěchoty prošel bitvou u Sokolova v březnu 1943 a později nastoupil k tankovému vojsku. Během ostravsko-opavské operace velel 1. československé samostatné tankové brigádě. V závěru války se stal vojenským velitelem pro Moravskou Ostravu a Slezsko. Po válce pokračoval ve vojenské kariéře a dosáhl generálské hodnosti. Dne 14. března 1968 spáchal sebevraždu.
Narodil se 20. srpna 1892 v Popelíně na Dačicku. Za první světové války coby důstojník rakousko-uherské armády prošel boji na ruské i italské frontě, kde v závěru války padl do zajetí. Po válce se stal důstojníkem letectva. Na počátku nacistické okupace se zapojil do domácího odboje, v roce 1944 uprchl před hrozícím zatčením na povstalecké Slovensko. Odtud se dostal do SSSR, kde byl v říjnu 1944 jmenován velitelem 1. československé smíšené letecké divize v SSSR. Do vlasti se vrátil v hodnosti brigádního generála. Počátkem 50. let odešel do výslužby a zemřel 1. února 1956 v Brně.
Narodil se 26. dubna 1923 na Podkarpatské Rusi, o jeho mládí není mnoho informací. V roce 1944 vstoupil do zahraniční armády a v bojích na Ostravsku působil jako rozvědčík 1. čs. tankové brigády. Dne 18. dubna 1945 byl zajat a umučen německými vojáky ve Štítině, údajně byl ukřižován na vratech statku.
Narodil se 11. září 1911 v Postřelkově na Chodsku. Jako důstojník československé armády se v roce 1939 dostal přes Polsko do SSSR. Zúčastnil se bitvy u Sokolova v březnu 1943, později prošel tankovým výcvikem. Za účast v bojích o Kyjev v listopadu 1943 byl vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny SSSR. Jako tankista se zúčastnil také ostravsko-opavské operace. Slibnou poválečnou důstojnickou kariéru ukončilo obvinění z velezrady a zatčení v roce 1949. Buršíkovi se později podařilo utéct a žil s manželkou v emigraci. Na protest proti srpnové okupaci roku 1968 vrátil sovětská vyznamenání. Zemřel 30. června 2002 v Northamptonu ve velké Británii.
Narodil se 15. února 1920 v Mirohošti na Volyni, tehdy v Polsku. Po osvobození oblasti byl roku 1944 jako Čechoslovák odveden a zařazen k 1. čs. tankové brigádě v SSSR. Jako příslušník 3. tankového praporu padl 30. dubna 1945 v bojích o Moravskou Ostravu. Jeho jméno dodnes nese jedna z ostravských ulic.
Narodil se 1. ledna 1925 v rodině volyňských Čechů. V roce 1944 narukoval do československého armádního sboru v SSSR, v jehož řadách se jako velitel tanku zúčastnil válečných operací na Dukle a na jaře 1945 osvobozovacích bojů na Ostravsku. Po válce zůstal v armádě, z níž byl po roce 1968 vyhozen pro své politické postoje. Je čestným občanem města Ostravy a držitelem Řádu Bílého lva. Zemřel 13. prosince 2015 v Ostravě.
