Místa na mapě

Německá dělostřelecká baterie u Dílů v Krásném Poli (Soukromá sbírka Vojtěcha Pály).
Německá dělostřelecká baterie u Dílů v Krásném Poli (Soukromá sbírka Vojtěcha Pály).

Krásné Pole patří k těm ostravským obcím, kde se během osvobozování odehrály velmi tvrdé boje. Při náletech ještě před příchodem fronty, ve dnech 19. až 20. dubna, bylo tragicky usmrceno celkem 10 osob. Místní občané se proto usilovně snažili budovat kryty ať už ve sklepích, v zahradách nebo v blízkém lese. Důkladně se tu opevnili však zejména němečtí vojáci, když „nakopali větších i docela malých zákopů kolem každé cestičky a pěšiny v poli i v lese, takže země byla doslova rozvrtána“.

Opuštěné německé dělo v Pustkovci (Soukromá sbírka Vojtěcha Pály).
Opuštěné německé dělo v Pustkovci (Soukromá sbírka Vojtěcha Pály).

Obec naše stala se bojištěm, na němž se ničilo vše, co jen stálo v cestě“. Takto lapidárně, jednou větou z obecní kroniky by se dalo charakterizovat dobývání Pustkovce z německých rukou. 21. dubna dopadly do obce první dělostřelecké granáty a 27. dubna zaútočily sovětské jednotky 101. střeleckého sboru 38. armády ve směru od Plesné a Dobroslavic;

Soudě podle svědectví pamětníků, nebyly osvobozovací boje v Martinově tak extrémně těžké a ničivé jako např. v Porubě, Pustkovci nebo Krásném poli. Rudá armáda (zřejmě příslušníci 101. střeleckého sboru 38. armády) zaútočila 27. dubna v odpoledních hodinách z lesa Hůrky, směrem od Plesné, a do nočních hodin byla osvobozena prakticky celá obec s výjimkou osady Svoboda (jižně od Martinova za potokem Plesenka, na silnici k Třebovicím), kde se opevnily německé tanky.

Zasažený sovětský tank IS-2 poblíž zničené továrny na nábytek a parní pily Ignáce Blažeje v Porubě (AMO).
Zasažený sovětský tank IS-2 poblíž zničené továrny na nábytek a parní pily Ignáce Blažeje v Porubě (AMO).

27. dubna, 05.00

Osvobozování obce bylo zahájeno bombardováním, které znemožnilo německým jednotkám zničit mosty a vybudovat protitankové zátarasy.

27. dubna, 23.00

Po celodenních bojích byla osvobozena velká část obce.

Boje o Třebovice začaly ve čtvrtek 26. dubna, když sovětská armáda z plesenských Kopanin ostřelovala jižní okraje obce. V pátek 27. dubna odpoledne ustupující německá armáda dostala rozkaz držet obrannou linii právě v Třebovicích. Zesílily útoky sovětského letectva na Němce a v Třebovicích vzplálo několik požárů. V 10 hod večer se sovětské tanky přiblížily až k obci. Následující den v soboru 28. dubna ráno pokračovalo dělostřelecké ostřelování a tuhé boje probíhaly přímo ve středu obce.

Osvobozovací boje byly zahájeny dělostřeleckou přípravou v časných ranních hodinách v pátek 27. dubna. Následující den byla osvobozena osada Janová, lesík Olší a přednádraží Polanka-výhybna. O Dolní Polanku probíhaly boje celou neděli 29. dubna, neboť Němci podnikli protiútok.

Československé tanky ve Svinově (AMO).
Československé tanky ve Svinově
(AMO).

Na obyvatele dolehly frontové události v plné síle v pátek 27. dubna, kdy letectvo napadalo téměř bez ustání ustupující německé jednotky. Bylo provedeno 41 náletů a následující den se sovětská letadla nad Svinovem objevila 43krát.

Ulice Zábřehu po sovětské ofenzívě (AMO).
Ulice Zábřehu po sovětské ofenzívě (AMO).

Dne 29. 4. ve večerních hodinách překročily první sovětské jednotky jihozápadně od Zábřehu řeku Odru v lokalitě zvané U Korýtka a na druhém břehu dobyly malé předmostí. Po těžkých bojích, kterých se zúčastnili rovněž českoslovenští tankisté, byl Zábřeh ve večerních hodinách z velké části osvobozen.

Obyvatelé Mariánských Hor s ruskými vojáky v ulicích města na 1. máje 1945 (AMO).
Obyvatelé Mariánských Hor s ruskými vojáky v ulicích města na 1. máje 1945 (AMO).

Již od samého rána 30. dubna panoval mezi ustupujícími německými oddíly zmatek. V ulicích se pohybovali vojáci, kteří prchali směrem k Vítkovicím. V dopoledních hodinách došlo k několika přestřelkám mezi ustupujícími německými vojáky a místními obyvateli, střelba se ozývala z dusíkáren (Moravské chemické závody).

Mjr. Vladimír Janko podává gen. A. I. Jeremenkovi na Ocelářské ulici ve Vítkovicích hlášení o dobytí Ostravy (AMO).
Mjr. Vladimír Janko podává gen. A. I. Jeremenkovi na Ocelářské ulici ve Vítkovicích hlášení o dobytí Ostravy (AMO).

V důsledku probíhající vojenské operace v Zábřehu U Korýtka začaly v pondělí 30. dubna 1945 německé jednotky již od ranních hodin z Vítkovic chvatně ustupovat ve směru na Frýdek-Místek. Kolem poledne se po ulici Zengrově ještě urychleně podle očitých svědků přesouvala baterie nepřátelských lehkých děl.

Tento web využívá k optimalizaci služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokračováním v prohlížení stránek s použitím cookies souhlasíte. Více informací zde