 |
| Skupina československých vojáků v Sudicích. |
Sovětské oddíly 60. armády pronikly u Sudic na Hlučínsku na předválečné československé území již 28. března. Fronta se na tomto úseku následně ustálila na linii Sudice – Rohov. Další postup začal 15. dubna v 10.30, kdy jednotky 38. a 60. armády zahájily rozsáhlou ofenzivu. U Sudic překročila předmnichovskou hranici i 1. československá samostatná tanková brigáda v SSSR pod vedením Vladimíra Janka, začleněná do sestavy 11. střeleckého sboru Rudé armády.
Krátce po zahájení útoku se Čechoslováci střetli se skupinou deseti německých tanků, z nichž tři zničili. Následující den českoslovenští tankisté po boji s německými tanky Tiger obsadili přilehlou osadu Albertovec, kam následně přesídlil štáb brigády.
Samotné Sudice utrpěly během bojů značné škody, podle poválečných statistik bylo zničeno 68% zástavby. Více či méně poškozeny byly všechny domy. V bojích o obec zahynulo 69 sovětských vojáků, později vesměs pohřbených v Hlučíně. Ostatky jednoho z padlých, gardového seržanta Vasilije Nikolajeviče Pugačeva, byly nalezeny až roku 1958. Pamětní desku padlému odhalil roku 1960 Vladimír Janko, v té době již v hodnosti generálporučíka.
