V Bílovci byly 26. dubna 1945 vylepeny německé vyhlášky vyzívající obyvatelstvo k evakuaci. Následující den začalo dělostřelecké ostřelování a letecké bombardování města, jímž v té době ustupovaly německé jednotky.
Podle dobové školní kroniky: “Silný odpor kladli Němci náporu Rudé armády v oblasti přechodu opavské nížiny do zvrásněného a zalesněného terénu okresu bíloveckého”. Německá armáda na přístupových cestách využívala předválečná československá opevnění. Přímé boje o město začaly 28. dubna a čištěním oblasti od německých oddílů trvaly do 3. května. Po vytlačení německé armády z centra města 30. dubna německé dělostřelectvo začalo město ostřelovat ve směru od Bílova, tento stav trval další tři dny. Poté Sověti nepřítele vytlačili a jejichpostup směřoval dále k Fulneku, osvobozenému 5. května.
Během bojů ze zhruba 800 budov v Bílovci přes 70 domů vyhořelo, 65 bylo zničeno bombardováním a 108 utrpělo různé stupně poškození. Silně poškozeno bylo zejména centrum Bílovce včetně zámku. Zastavování vzniklých proluk na náměstí trvalo do roku 1955.
