Trosky německého stíhacího letounu sestřeleného v bojích o Ostravu. Podobné stroje startovaly až do 28. 4. také z letiště v Hrabůvce. (AMO)
Trosky německého stíhacího letounu sestřeleného v bojích o Ostravu. Podobné stroje startovaly až do 28. 4. také z letiště v Hrabůvce. (AMO)

Hrabůvka zaujímala v systému obrany německé armády důležité místo. Úkol dobýt její území připadl 101. střeleckému sboru generálporučíka A. L. Bondareva. Na katastru Hrabůvky se nacházelo letiště, které ještě před zahájením bojů o Ostravu opustily všechny stroje luftwaffe.

Od podvečerních hodin 28. dubna byla přistávací plocha rozorávána, aby jí nemohlo využít sovětské letectvo, a zároveň se připravovala destrukce budov, betonových bunkrů, okopů a technického zařízení letiště, k níž došlo za rozednění 29. dubna. Během 30. dubna ustupovaly přes obec od Zábřehu k Místecké silnici jednotky wehrmachtu, část z nich se opevnila v prostoru Oráčovy ulice na pomezí Hrabůvky a Hrabové a rovněž střežila strategickou ústupovou cestu na Místek. Teprve k večeru pronikly předsunuté sovětské oddíly do části obce mezi ulicí U Lesa, Jubilejní kolonií a Deichselovou továrnou na lana. V nočních hodinách podnikla německá armáda z Hrabůvky a Bělského lesa protiútok, jehož cílem bylo osvobodit obklíčené vojáky v Zábřehu. Nápor byl tak silný, že hrozilo vytlačení Rudé armády z již dobytého území. Útok byl nakonec odražen a ráno 1. května přešla sovětská vojska opět do ofenzivy. Zvláště v jižní části Hrabůvky pak probíhaly urputné boje. V průběhu osvobozování obce tak padlo 67 rudoarmejců a 7 místních občanů.

Tento web využívá k optimalizaci služeb a analýze návštěvnosti soubory cookies. Pokračováním v prohlížení stránek s použitím cookies souhlasíte. Více informací zde