Němci
 |
|
Ferdinand Schörner (wikipedie - Bundesarchiv_Bild_183-L29176) |
Narodil se 12. června 1892 v Mnichově. Již v první světové válce si vysloužil vysoká německá vyznamenání. Během druhé světové války se osvědčil při polském tažení roku 1939, podílel se také na invazi do Řecka. Během neúspěšného tažení na Murmansk v roce 1942 Schörner neblaze proslul výrokem, že klimatické podmínky nemohou německý postup zastavit, což se ukázalo jako přehnaně optimistické tvrzení. Po ústupových bojích na východní frontě byl jako velitel skupiny armád Střed pověřen obranou českých zemí. Během bojů na Ostravsku nechal popravit několik německých důstojníků za „poraženecké“ názory. Mezi podřízenými byl kvůli své přísnosti znám pod přezdívkou Krvavý Ferdinand.
V roce 1952 byl Schörner odsouzen sovětskými úřady na 25 let vězení. O dva roky později byl předán do východního Německa a odtud v roce 1958 vystěhován do Spolkové republiky Německo. Zemřel 2. července 1973.
Narodil se 25. prosince 1886 v Gumbinnen ve Východním Prusku, byl bratrancem maršála Gerda von Rundstedt. Jeho manželka byla židovského původu. V první světové válce bojoval na západní i východní frontě. Za druhé světové války si vysloužil pověst schopného ústupového velitele. V roce 1943 neuposlechl rozkaz k zapálení Smolenska před vyklizením města, za což byl na čas zproštěn velitelské funkce. Od 20. března velel skupině armád Visla, která měla zabránit sovětskému průniku přes Odru. V závěru války se dostal do britského zajetí, kde strávil tři roky. Zemřel 13. prosince 1971.
