Narodil se 14. října 1892 v rolnické rodině v Markovce u Luhansku. Během ruské občanské války organizoval partyzánský oddíl bojující na bolševické straně, později bojoval v řadách jezdectva Rudé armády. Po skončení občanské války pokračoval ve vojenské kariéře. Na počátku německé invaze do SSSR v roce 1941 se podílel na obraně Smolenska a přístupových cest k Moskvě. Později se osvědčil i na dalších úsecích fronty. Jako velitel 4. ukrajinského frontu se v závěru války aktivně zúčastnil přímého osvobozování jižního Polska a Československa. Během války byl třikrát raněn. Po německé kapitulaci pokračoval ve vojenské kariéře. V dubnu 1970 se zúčastnil slavnostního položení základního kamene Památníku ostravské operace v Hrabyni. Zemřel 17. listopadu téhož roku.
Narodil se 28. dubna 1902 v obci Grišino u Doněcku. Jako velitel sovětské 38. armády se vyznamenal při obraně Charkova roku 1942. Významnou roli sehrál též v bojích u Stalingradu. V září 1944 se Moskalenkova 38. armáda, do jejíž sestavy spadal i československý armádní sbor, zúčastnila karpatsko-dukelské operace. Na jaře 1945 pak útvar v rámci 4. ukrajinského frontu maršála Jeremenka zasáhl do bojů o Ostravu. Po válce Moskalenko zastával významné vojenské a politické funkce. Zemřel 17. června 1985.
Své životy položilo při osvobozování Ostravy a obcí, které jsou dnes její součástí, 1407 rudoarmějců. Mnohdy se o nich mluví jako o neznámých vojínech. Všichni oni ale měli své životy, své osudy a jména. Jedním z nich byl třeba svobodník Vasilij Vasiljevič Efremov. Narodil se 26. 4. 1909, padl při osvobozování Pustkovce v den svých narozenin – 26. dubna 1945. Pochován byl na vojenském hřbitově v Hlučíně, jak dokládá přiložený záznam, č. 44. Ze stránek tehdejší obecní kroniky víme, že spolu s dalšími 94 rudoarmějci, kteří zahynuli při bojích na území obce, mu bylo uděleno in memoriam čestné občanství Pustkovce.