Historie ostravsko-opavské operace, jedné z největších bojových akcí na území Československa v období II. světové války, Ostravany stále zajímá. Svědčil o tom i plný přednáškový sál Ostravského muzea při úterní (28. dubna) přednášce odborníka na tuto problematiku, vojenského historika Ondřeje Koláře z Národního památníku II. světové války v Hrabyni, jednoho z pracovišť Slezského zemského muzea v Opavě.
Kdo přišel, neprohloupil. Vedle historických faktů, které se dá najít v knihách, se totiž dozvěděl i něco ze zákulisí historického bádání a problémech, které doprovází shromažďování historických dat. Ty se týkají zejména období osvobozovacích bojů.
„Jde o složité období, kdy německá státní správa už přestávala fungovat a nová československá ještě nebyla ustanovena. Při historickém bádání proto musíme čerpat například z obecních kronik a vzpomínek pamětníků,“ vysvětloval Ondřej Kolář. Ty ale nebývají ucelené ani stoprocentně spolehlivé. „Kroniky se mnohdy dopisovaly až po válce, navíc se zpravidla zabývají pouze situací v obci, aniž by popisovaly celkovou situaci v regionu,“ nastínil náročnost práce historiků Kolář.
Podobně je to se vzpomínkami. Ty se často sepisovaly až léta po osvobození a zachycují pouze to, co lidé sami prožili a co jim utkvělo v paměti. Nabídnout kvalifikovaný, širší pohled na dění v oblasti nemohou. Dalším problémem je, že vzpomínky jednotlivých osob mnohdy zachycují stejné skutečnosti rozdílně, protiřečí si či se dokonce vzájemně vylučují. Některé otázky se v této situaci daří upřesnit díky spolupráci s archivy v Německu a Rusku, některé ale ne.
„Musíme se prostě smířit s tím, že některé podrobnosti se už asi nikdy nedozvíme,“ konstatoval historik s tím, že příkladem může být třeba úloha Miloše Sýkory při záchraně mostu, který dnes nese jeho jméno.
„Myslím si, že jeho hrdinství je zpochybňováno neprávem. Stejně jako jiní působil v odboji a stavěl se aktivně proti německým okupantům. Bez ohledu na to, jestli most skutečně zachránil nebo ne, si proto zaslouží naši nejvyšší úctu,“ vyjádřil svůj názor Ondřej Kolář.
