27. dubna 21:00 – 28. dubna 04:59

Hrabyně

Obec Hrabyně se stala jedním z hlavních symbolů ostravsko-opavské operace. Na strategickém návrší německé jednotky kladly houževnatý odpor, trvající více než týden. Němci ze svých pozic mohli ostřelovat cestu od Opavy a brzdit tak postup sovětských tanků.

 Poškozený hrabyňský zámek.

Pěší oddíly Rudé armády se k Hrabyni probojovaly od Háje a Smolkova, přičemž musely čelit palbě Němců, využívajících předválečné československé pevnostní objekty. Německá postavení v obci Sověti ostřelovali kaťušemi ze směru od Dolního Benešova.

V Hrabyni probíhaly zdlouhavé a náročné boje od domu k domu, mnoho obyvatel se celé dny skrývalo ve sklepích. Po osvobození centra 27. dubna ještě dva dny probíhalo čištění okolí od německých oddílů. Na katastru obce padlo zhruba 280 sovětských vojáků, zahynulo také 14 občanů obce. Podle poválečných statistik byla obec z 90% zničena.

Krásné pole

Krásné Pole patří k těm ostravským obcím, kde se během osvobozování odehrály velmi tvrdé boje. Při náletech ještě před příchodem fronty, ve dnech 19. až 20. dubna, bylo tragicky usmrceno celkem 10 osob. Místní občané se proto usilovně snažili budovat kryty ať už ve sklepích, v zahradách nebo v blízkém lese. Důkladně se tu opevnili však zejména němečtí vojáci, když „nakopali větších i docela malých zákopů kolem každé cestičky a pěšiny v poli i v lese, takže země byla doslova rozvrtána“.

Německá dělostřelecká baterie u Dílů v Krásném Poli (Soukromá sbírka Vojtěcha Pály).

Samotný útok na Krásné Pole byl zahájen během 26. dubna, přičemž sovětské jednotky útočily ze severu, směrem od Plesné. První rudoarmějci (zřejmě příslušníci 101. střeleckého sboru 38. armády) dosáhli středu obce až kolem šesté hodiny večer, neobsadili však celou obec a z jižního okraje své předsunuté hlídky stáhli, takže Němci dokázali do následujícího dne opět polovinu Krásného Pole dobýt zpět. O tu se pak na druhý den rozpoutal tuhý boj, a protože se nedařilo vytlačit obránce silami samotné sovětské pěchoty, jak napsal místní kronikář, „domy s Němci se musely vybombardovat nebo vypálit, jiné cesty nebylo“. Pokud domy nebyly náhodou zničeny letectvem nebo dělostřelectvem, zapálily je samy ustupující německé jednotky, aby si kryly ústup. Němci se stáhli ven z obce na kraj blízkého lesa Hlybočice a teprve na druhý den (28. dubna) ustupovali pod tlakem směrem do Vřesiny a k Porubě. Při osvobozování Krásného Pole padlo 79 rudoarmějců a 26 místních občanů, zcela zničeno bylo 77 obytných domů a 72 hospodářských budov.

Poruba

Zasažený sovětský tank IS-2 poblíž zničené továrny na nábytek a parní pily Ignáce Blažeje v Porubě (AMO).

26. dubna se jednotky Rudé armády nacházely již v bezprostřední blízkosti obce, v lese mezi Porubou a Krásným Polem, o které se bojovalo. Následující den, jak uvádí obecní kronika, „je osudným dnem pro Porubu, dnem božího dopuštění, dnem pekla, hrůzy a zkázy“. Prakticky po celý den byla obec vystavena intenzivnímu leteckému bombardování (útočilo údajně 540 letadel ve 45 vlnách z letiště v Dolním Benešově), takže v plamenech se ocitla celá Poruba a mnoho místních občanů tragicky zahynulo (uvádí se, že např. v domě čp. 96, patřícím Antonínu Klementovi, zahynulo po přímém zásahu leteckou pumou deset osob). Německá obrana byla masivním leteckým úderem značně oslabena, ženisté dokonce nestihli ani vyhodit do povětří podminované mosty. Útok na obec zahájili vojáci 101. střeleckého sboru 38. armády v noci z 27. na 28. dubna a do druhého dne osvobodili většinu Poruby včetně přilehlého lesa Záhumenice, avšak na zámku a v panském dvoře německé jednotky kladly houževnatý odpor do večerních hodin 29. dubna. V důsledku úporných bojů vyhořelo 30 obytných budov a také továrna na nábytek firmy Blažej, těžce byl postižen i objekt zámku. Své životy zde položilo 192 sovětských vojáků, při bombardování a během osvobozovacích bojů zahynulo také 26 místních občanů.