29. dubna 20:00 – 30. dubna 04:59

Hošťálkovice, Lhotka, Petřkovice, Koblov, Antošovice

Do Hošťálkovic pronikla Rudá armáda již 29. 4., ovšem brigády 126. lehkého horského střeleckého sboru společně se svazky 1. gardové armády sváděly boj o tuto obec ještě téměř celý následující den. Padli zde 3 občané a asi 38 rudoarmějců. Z rána 30. 4. byl zahájen rovněž útok na Lhotku a Petřkovice.

Lhotku osvobodily už v poledních hodinách brigády 127. lehkého horského střeleckého sboru generálmajora G. A. Žukova. Padli zde 3 občané a asi 13 rudoarmějců. První vojáci 107. střeleckého sboru se probili do Petřkovic podél trati z Ludgeřovic kolem 15. hodiny odpoledne. K většímu boji došlo u Bindačova rybníku, kde byly zničeny čtyři německé tanky. Druhý proud sovětských vojsk přišel od lesa Špice. Silnější odpor kladli němečtí vojáci u řeky Odry, po jejímž břehu pokračoval postup Rudé armády do Koblova. Němci ustupovali na Žabník a podél mlýnské strouhy k Antošovicím. Kolem 16. hodiny nad Koblovem se strhl letecký boj, při němž byla sestřelena dvě německá letadla. Ustupující jednotky wehrmachtu vyhodily do povětří most do Hrušova a zbytky německých vojáků ustupovaly přes lávku u jezu. V Koblově padli 4 občané a 5 rudoarmějců. Sousední Antošovice vyklidily německé oddíly večer a v noci 30. 4. Ráno následujícího dne je bez jediného výstřelu obsadili vojáci 95. střeleckého sboru generálmajora I. I. Melnikova.

Polanka nad Odrou

Osvobozovací boje byly zahájeny dělostřeleckou přípravou v časných ranních hodinách v pátek 27. dubna. Následující den byla osvobozena osada Janová, lesík Olší a přednádraží Polanka-výhybna. O Dolní Polanku probíhaly boje celou neděli 29. dubna, neboť Němci podnikli protiútok.

Do obce vjely sovětské tankové jednotky až v pondělí 30. dubna Bajgerovou cestou a pěchota směrem ze Svinova. Němci před ústupem směrem na Klimkovice podpálili školu, která vyhořela. Dobytím německých pozic v Horní Polance v úterý 1. května ráno byla celá obec osvobozena. Při osvobozovacích bojích padlo asi 30 rudoarmějců a 4 občané.

Poruba

• 27. dubna, 05.00 – Osvobozování obce bylo zahájeno bombardováním, které znemožnilo německým jednotkám zničit mosty a vybudovat protitankové zátarasy.
• 27. dubna, 23.00 – Po celodenních bojích byla osvobozena velká část obce.
• 28. dubna – Jednotky Rudé armády dobyly lesy Záhumenice a Hranečník. Pokračovaly boje o porubský zámek, kde se německé jednotky opevnily.
• 29. dubna – Ve večerních hodinách byl porubský zámek dobyt. Celá obec byla osvobozena.

26. dubna se jednotky Rudé armády nacházely již v bezprostřední blízkosti obce, v lese mezi Porubou a Krásným Polem, o které se bojovalo. Následující den, jak uvádí obecní kronika, „je osudným dnem pro Porubu, dnem božího dopuštění, dnem pekla, hrůzy a zkázy“. Prakticky po celý den byla obec vystavena intenzivnímu leteckému bombardování (útočilo údajně 540 letadel ve 45 vlnách z letiště v Dolním Benešově), takže v plamenech se ocitla celá Poruba a mnoho místních občanů tragicky zahynulo (uvádí se, že např. v domě čp. 96, patřícím Antonínu Klementovi, zahynulo po přímém zásahu leteckou pumou deset osob). Německá obrana byla masivním leteckým úderem značně oslabena, ženisté dokonce nestihli ani vyhodit do povětří podminované mosty. Útok na obec zahájili vojáci 101. střeleckého sboru 38. armády v noci z 27. na 28. dubna a do druhého dne osvobodili většinu Poruby včetně přilehlého lesa Záhumenice, avšak na zámku a v panském dvoře německé jednotky kladly houževnatý odpor do večerních hodin 29. dubna. V důsledku úporných bojů vyhořelo 30 obytných budov a také továrna na nábytek firmy Blažej, těžce byl postižen i objekt zámku. Své životy zde položilo 192 sovětských vojáků, při bombardování a během osvobozovacích bojů zahynulo také 26 místních občanů.

Svinov

Na obyvatele dolehly frontové události v plné síle v pátek 27. dubna, kdy letectvo napadalo téměř bez ustání ustupující německé jednotky. Bylo provedeno 41 náletů a následující den se sovětská letadla nad Svinovem objevila 43krát.

Několik domů bylo zničeno a německé armádě se podařilo demolovat všechny mosty (až na mostek přes Porubku). V neděli 29. dubna se sovětské válečné úsilí zaměřilo na nádraží ve Svinově a jeho okolí, které bylo bombardováno. Boje o Svinov trvaly až do pondělí 30. dubna odpoledne. Kolem 15. hodiny byli sovětští vojáci už ve všech částech Svinova. Postupovali jedním proudem od Třebovic a druhým podél Porubky. Když byl v noci z 30. dubna na 1. května po krátkém boji zlomen u svinovského nádraží odpor asi 3000 německých vojáků, kteří se pokoušeli probít z obklíčení, byl Svinov osvobozen. Při osvobozovacích bojích padlo 106 rudoarmějců a 12 občanů.

Třebovice

Boje o Třebovice začaly ve čtvrtek 26. dubna, když sovětská armáda z plesenských Kopanin ostřelovala jižní okraje obce. V pátek 27. dubna odpoledne ustupující německá armáda dostala rozkaz držet obrannou linii právě v Třebovicích. Zesílily útoky sovětského letectva na Němce a v Třebovicích vzplálo několik požárů. V 10 hod večer se sovětské tanky přiblížily až k obci. Následující den v soboru 28. dubna ráno pokračovalo dělostřelecké ostřelování a tuhé boje probíhaly přímo ve středu obce.

Bojovalo se o zámek, drožďárnu, elektrárnu, kostelní věž a velkostatek Marie S. Stony. O urputnosti bojů svědčí to, že budovy radnice se rudoarmějci zmocnili až po třetím protiútoku. V obci hořelo mnoho domů. Ještě v pondělí 30. dubna probíhala fronta v Třebovicích od dvora k radnici a až na okraj Svinova. Pokračovaly přestřelky u železničního mostu a elektrárny, avšak po 17 hod. začali Němci z těžce poškozené elektrárny ustupovat, protože jim hrozilo obklíčení od Hošťálkovic. Ve večerních hodinách byla elektrárna dobyta a Třebovice osvobozeny. Při osvobozovacích bojích padlo 57 rudoarmějců a 31 občanů.

Zábřeh nad Odrou, Nová Ves, Výškovice

Dne 29. 4. ve večerních hodinách překročily první sovětské jednotky jihozápadně od Zábřehu řeku Odru v lokalitě zvané U Korýtka a na druhém břehu dobyly malé předmostí. Po těžkých bojích, kterých se zúčastnili rovněž českoslovenští tankisté, byl Zábřeh ve večerních hodinách z velké části osvobozen.

Ještě v noci 30. dubna však vzplály v obci boje znova: „ Kolem 21. hodiny otevřel se příklop hlavní stoky těsně u školního plotu a z něho nepozorovaně plynul proud asi 500 říšských vojáků, kteří sem přišli stokou od Rütgersovy továrny, a současně objevily se před školou německé pancéřové vozy od Svinova…“ Po celou noc probíhaly na Závodní, Hulvácké, Dolní a Zimmlerově ulici prudké přestřelky. Osvobozování Zábřehu si vyžádalo největší počet obětí ze všech částí města. Padlo zde 179 rudoarmějců (na území Hulvák zahynul také sestřelený sovětský letec Nikolaj Ovčinnikov) a 25 občanů (z toho 5 v boji). Osvobození jednotlivých části Nové Vsi neprobíhalo současně. Sovětské jednotky v odpoledních hodinách vytlačily německé vojsko z jižní části obce v okolí ulice U Hrůbků a dobyly území od náspu železniční vlečky k řece Odře. Prvního května časně zrána mezi čtvrtou a pátou hodinou vytlačily německé vojsko i ze severní části obce. Své životy zde položilo 5 rudoarmějců a také 5 občanů (z toho 2 v boji). Ve Výškovicích zpomaloval postup Rudé armády odpor Němců vedený z jejich postavení v jižní části obce v lokalitě Hůra. Němci zde ještě podnikli protiútok s cílem zatlačit sovětské oddíly za řeku Odru. Své životy zde položilo 35 vojáků Rudé armády a 6 občanů (z toho dva v boji).