1. května 09:00 – 1. května 11:59

Heřmanice, Michálkovice, Radvanice, Bartovice

Dne 1. května vstoupili do Heřmanic první sovětští vojáci. Německé dělostřelectvo jejich pozice ostřelovalo z Michálkovic, pěchota se však rychle stahovala. Tentýž den byly nepřátelské jednotky vytlačeny a obec a byla osvobozena. Padl zde 1 sovětský voják, zahynulo 8 občanů (z toho 4 v boji).

Rudá armáda postupovala dále na Michálkovice, ale její pohyb byl zpomalen zničením mostu přes báňskou dráhu na Josefské. 2. května v brzkých ranních hodinách se v obci objevily hlavní síly Rudé armády a po rychlém ústupu německých vojáků obec obsadily. Padli zde 4 rudoarmějci a 9 občanů (všichni v boji). První sovětské jednotky vstoupily do Radvanic 1. května v ranních hodinách, avšak narazily na odpor ve Staré kolonii, Trnkovci, u radvanického pivovaru a především v osadě Lipina. Lipinský kopec byl cílem dělostřelby, „na škole praskala krytina, sesouvala se severní stěna budovy, tříštilo se sklo, bortily se ploty, vyvracely stromy, vzduchem svištěly granáty a při dopadu způsobovaly spoušť“. V ranních hodinách 2. května se za pomoci místních občanů podařilo sovětským jednotkám obsadit střed obce a během dopoledne byly Radvanice osvobozeny. Padlo přitom 7 rudoarmějců, zahynulo 17 občanů (jeden v boji). K Bartovicím pronikla Rudá armáda již 1. května ve večerních hodinách, zmocnila se mostu a dvou lávek přes Lučinu a během noci postupovala do centra obce. 2. května se německé vojsko opevnilo ve středu obce u školy a u dvora a bránilo se až do odpoledních hodin, kdy bylo pěchotou a tanky za podpory dělostřelectva vytlačeno k Šenovu a Vratimovu. Obec byla osvobozena, a jak uvádí obecní kronika: „Vlající prapory, symbol státní svrchovanosti, zastřely stopy války na budovách i v myslích obyvatel.“ Svůj život zde položil jeden rudoarmějec, zahynulo 6 občanů (z toho 2 v boji).

Hošťálkovice, Lhotka, Petřkovice, Koblov, Antošovice

Do Hošťálkovic pronikla Rudá armáda již 29. 4., ovšem brigády 126. lehkého horského střeleckého sboru společně se svazky 1. gardové armády sváděly boj o tuto obec ještě téměř celý následující den. Padli zde 3 občané a asi 38 rudoarmějců. Z rána 30. 4. byl zahájen rovněž útok na Lhotku a Petřkovice.

Lhotku osvobodily už v poledních hodinách brigády 127. lehkého horského střeleckého sboru generálmajora G. A. Žukova. Padli zde 3 občané a asi 13 rudoarmějců. První vojáci 107. střeleckého sboru se probili do Petřkovic podél trati z Ludgeřovic kolem 15. hodiny odpoledne. K většímu boji došlo u Bindačova rybníku, kde byly zničeny čtyři německé tanky. Druhý proud sovětských vojsk přišel od lesa Špice. Silnější odpor kladli němečtí vojáci u řeky Odry, po jejímž břehu pokračoval postup Rudé armády do Koblova. Němci ustupovali na Žabník a podél mlýnské strouhy k Antošovicím. Kolem 16. hodiny nad Koblovem se strhl letecký boj, při němž byla sestřelena dvě německá letadla. Ustupující jednotky wehrmachtu vyhodily do povětří most do Hrušova a zbytky německých vojáků ustupovaly přes lávku u jezu. V Koblově padli 4 občané a 5 rudoarmějců. Sousední Antošovice vyklidily německé oddíly večer a v noci 30. 4. Ráno následujícího dne je bez jediného výstřelu obsadili vojáci 95. střeleckého sboru generálmajora I. I. Melnikova.
Polanka nad Odrou

Osvobozovací boje byly zahájeny dělostřeleckou přípravou v časných ranních hodinách v pátek 27. dubna. Následující den byla osvobozena osada Janová, lesík Olší a přednádraží Polanka-výhybna. O Dolní Polanku probíhaly boje celou neděli 29. dubna, neboť Němci podnikli protiútok.

Do obce vjely sovětské tankové jednotky až v pondělí 30. dubna Bajgerovou cestou a pěchota směrem ze Svinova. Němci před ústupem směrem na Klimkovice podpálili školu, která vyhořela. Dobytím německých pozic v Horní Polance v úterý 1. května ráno byla celá obec osvobozena. Při osvobozovacích bojích padlo asi 30 rudoarmějců a 4 občané.

Hrabůvka

Hrabůvka zaujímala v systému obrany německé armády důležité místo. Úkol dobýt její území připadl 101. střeleckému sboru generálporučíka A. L. Bondareva. Na katastru Hrabůvky se nacházelo letiště, které ještě před zahájením bojů o Ostravu opustily všechny stroje luftwaffe.

Od podvečerních hodin 28. dubna byla přistávací plocha rozorávána, aby jí nemohlo využít sovětské letectvo, a zároveň se připravovala destrukce budov, betonových bunkrů, okopů a technického zařízení letiště, k níž došlo za rozednění 29. dubna. Během 30. dubna ustupovaly přes obec od Zábřehu k Místecké silnici jednotky wehrmachtu, část z nich se opevnila v prostoru Oráčovy ulice na pomezí Hrabůvky a Hrabové a rovněž střežila strategickou ústupovou cestu na Místek. Teprve k večeru pronikly předsunuté sovětské oddíly do části obce mezi ulicí U Lesa, Jubilejní kolonií a Deichselovou továrnou na lana. V nočních hodinách podnikla německá armáda z Hrabůvky a Bělského lesa protiútok, jehož cílem bylo osvobodit obklíčené vojáky v Zábřehu. Nápor byl tak silný, že hrozilo vytlačení Rudé armády z již dobytého území. Útok byl nakonec odražen a ráno 1. května přešla sovětská vojska opět do ofenzivy. Zvláště v jižní části Hrabůvky pak probíhaly urputné boje. V průběhu osvobozování obce tak padlo 67 rudoarmejců a 7 místních občanů.

Hrabová, Nová Bělá, Stará Bělá, Proskovice

Nepřetržitě až do večera 30. 4. ustupovaly jednotky wehrmachtu přes Hrabovou, kde němečtí vojáci zaujali obranné postavení v osadě Žižkov. 1. května mezi 9. a 10. hodinou začala v prostoru Žižkova přestřelka, při níž byli Němci přinuceni k ústupu.

Bojovalo se též na Šídlovci a v dolní části Hrabové. Krátce po poledni ještě ustupující němečtí vojáci vyhodili do povětří silniční most přes Ostravici u Vratimova. Odpoledne se obnovil boj v osadě na Závodí, kam byli vytlačeni němečtí vojáci bránící kunčické nádraží. V Hrabové padlo celkem 5 občanů (z toho 3 v boji) a 17 rudoarmějců. Do Nové Bělé přišla 1. května od Hrabůvky 128. gardová horská střelecká divize generálmajora M. I. Koldubova spolu s čs. tankisty. Na některých místech vojáci wehrmachtu vzdorovali, ale jejich obrana byla brzy rozbita a obec osvobozena. Padli zde 2 občané a 15 rudoarmějců. Ve Staré Bělé se navíc přidal proud útočících sovětských vojsk postupujících podél Odry z jižního směru na Ostravu. Odpoledne začal útok Rudé armády, jemuž Němci kladli houževnatý odpor, a proto byl střed obce osvobozen až ve večerních hodinách 1. května. Ve Staré Bělé padlo 8 občanů (z toho 1 v boji) a 56 rudoarmějců. Sousední Proskovice byly osvobozeny téhož dne, padl tam 1 občan a 4 rudoarmějci.

Hrušov, Muglinov

Obyvatelé Hrušova a Muglinova mohli sledovat postup sovětské armády k Ostravě z vyvýšených míst v okolí. „Hrůzokrásný je pohled na frontu večer, kdy utichá dělostřelectvo i letecké bombardování a nastává výzkumná činnost za pomoci světelných raket, které svítí všemi barvami. Člověk má dojem, že přihlíží skvělému ohňostroji…“

Četné výbuchy leteckých granátů přímo v ulicích Hrušova již několik dní před příchodem sovětských vojáků daly občanům pocítit válečnou vřavu přímo na vlastní kůži. 30. dubna byl Hrušov plný německého vojska, které od časného rána ustupovalo po hlavní silnici k Muglinovu a Slezské Ostravě. Celý prostor města ostřelovalo ruské dělostřelectvo a ze vzduchu napadaly kolony Němců sovětská letadla, která zahájila odpoledne palbu na chemickou továrnu a kolonii, kde se ukrývali poslední němečtí vojáci. Během dopoledne zničily ustupující německé jednotky most přes Odru směrem na Koblov. Železniční most přes Ostravici do Přívozu částečně zachránili hrušovští občané Josef Bobek a Andělín Šesták, kteří přetrhali dráty k většině náloží. K večeru pronikli od Přívozu a Koblova do města sovětští průzkumníci a za pomoci místního obyvatelstva upravili přechod přes zbořenou část železničního mostu, po němž ráno 1. května postupovala k obci a pak dále na Muglinov sovětská pěchota. Silnější přestřelka se odehrála v okolí jámy Ida. Z dělnické kolonie se podařilo německé vojáky vytlačit kolem poledne. Při bojích zahynul jeden sovětský voják a tři obyvatelé Hrušova (z toho 1 v boji). Na území Muglinova k větším bojům nedošlo. Podle záznamů v kronice zde padl jeden rudoarmějec a dva místní občané.

Kunčičky, Kunčice

Boje ve většině slezských obcí na pravém břehu Ostravice, které jsou dnes součástí Ostravy, byly méně úporné a německá armáda z nich poměrně rychle ustupovala. 30. dubna zničily ustupující německé jednotky silniční most přes Ostravici a most frýdlantské dráhy v Kunčičkách.

K jejich destrukci byl dle místní kroniky použit dynamit ze šachty Alexandr. Během dne se němečtí vojáci pokoušeli ještě schovat do krytů či rodinných domků, ale brzy je opouštěli, „nebo byli některým poddůstojníkem přinuceni k odchodu“. Ráno 1. května pronikly jednotky 1. gardové armády do obce a svedly boje mj. v Jubilejní kolonii a části obce Švrkl, kde padlo několik sovětských vojáků, ovšem nepřátelské ztráty byly citelnější. Německé oddíly se také pokusily ohrozit postup sovětské armády ostřelováním Frýdecké ulice, ale již v dopoledních hodinách prvního májového dne byly Kunčičky osvobozeny. Zahynulo celkem 6 rudoarmějců a 29 občanů (z toho jeden v boji). Po půlnoci 1. května provedli němečtí vojáci destrukci mostů a zničili zařízení železniční stanice v Kunčicích. V dopoledních hodinách pronikly do Kunčic jednotky Rudé armády a jejich část se ubytovala v tamější škole. Němci však začali ostřelovat šrapnely okolí školy a silnici k Vratimovu. Jak uvádí obecní kronika: „Při tom jedenáct občanů, kteří chtěli ošetřit zraněné vojáky a naše chlapce, zaplatilo tuto občanskou povinnost smrtí.“ Další pak padli za železničním přejezdem při pronásledování ustupujících německých jednotek. Ty však byly do večera vytlačeny k Vratimovu a Kunčice byly osvobozeny. Své životy zde položilo 8 rudoarmějců, zahynulo také 23 občanů (z toho 5 v boji)

Polanka nad Odrou

Osvobozovací boje byly zahájeny dělostřeleckou přípravou v časných ranních hodinách v pátek 27. dubna. Následující den byla osvobozena osada Janová, lesík Olší a přednádraží Polanka-výhybna. O Dolní Polanku probíhaly boje celou neděli 29. dubna, neboť Němci podnikli protiútok.

Do obce vjely sovětské tankové jednotky až v pondělí 30. dubna Bajgerovou cestou a pěchota směrem ze Svinova. Němci před ústupem směrem na Klimkovice podpálili školu, která vyhořela. Dobytím německých pozic v Horní Polance v úterý 1. května ráno byla celá obec osvobozena. Při osvobozovacích bojích padlo asi 30 rudoarmějců a 4 občané.

Slezská Ostrava

Osvobozování Slezské Ostravy začalo 30. dubna, po sedmé hodině večer, kdy tank č. 051 přejel dnešní most Miloše Sýkory přes Ostravici z Moravské Ostravy na Zámostí. Tank typu T-34, který byl součástí 3. praporu 1. čs. tankové brigády, se sice přes most na Slezskou Ostravu dostal, ale hned za ním byl vyřazen z dalších bojů zásahem z pancéřové pěsti.

Osádku tohoto prvního tanku tvořili: rotný Nikolaj Ivasjuk, řidič Alexandr Hroch, střelec Josef Vaněk a radista Ivan Ahepjuk. Posledně jmenovaný po zásahu v tanku zahynul. Další tanky a jednotky osvoboditelů se po zachráněném mostě rychle přemístily na slezskoostravskou stranu, kde do nočních hodin probíhaly osvobozovací boje. Následující den 1. května jednotky osvoboditelů likvidovaly odpor německých jednotek ve Stromovce, na Josefské ulici a Salmě. Byl tak zmařen úmysl nacistů zachytit se na kopcích Slezské Ostravy a zpomalit postup Rudé armády. Osvobození Slezské Ostravy si vyžádalo životy 26 rudoarmějců a 13 občanů (z nichž 4 padli v boji).

Zábřeh nad Odrou, Nová Ves, Výškovice

Dne 29. 4. ve večerních hodinách překročily první sovětské jednotky jihozápadně od Zábřehu řeku Odru v lokalitě zvané U Korýtka a na druhém břehu dobyly malé předmostí. Po těžkých bojích, kterých se zúčastnili rovněž českoslovenští tankisté, byl Zábřeh ve večerních hodinách z velké části osvobozen.

Ještě v noci 30. dubna však vzplály v obci boje znova: „ Kolem 21. hodiny otevřel se příklop hlavní stoky těsně u školního plotu a z něho nepozorovaně plynul proud asi 500 říšských vojáků, kteří sem přišli stokou od Rütgersovy továrny, a současně objevily se před školou německé pancéřové vozy od Svinova…“ Po celou noc probíhaly na Závodní, Hulvácké, Dolní a Zimmlerově ulici prudké přestřelky. Osvobozování Zábřehu si vyžádalo největší počet obětí ze všech částí města. Padlo zde 179 rudoarmějců (na území Hulvák zahynul také sestřelený sovětský letec Nikolaj Ovčinnikov) a 25 občanů (z toho 5 v boji). Osvobození jednotlivých části Nové Vsi neprobíhalo současně. Sovětské jednotky v odpoledních hodinách vytlačily německé vojsko z jižní části obce v okolí ulice U Hrůbků a dobyly území od náspu železniční vlečky k řece Odře. Prvního května časně zrána mezi čtvrtou a pátou hodinou vytlačily německé vojsko i ze severní části obce. Své životy zde položilo 5 rudoarmějců a také 5 občanů (z toho 2 v boji). Ve Výškovicích zpomaloval postup Rudé armády odpor Němců vedený z jejich postavení v jižní části obce v lokalitě Hůra. Němci zde ještě podnikli protiútok s cílem zatlačit sovětské oddíly za řeku Odru. Své životy zde položilo 35 vojáků Rudé armády a 6 občanů (z toho dva v boji).