27. dubna 05:00 – 27. dubna 16:59

Hlučín

Hlučín byl od 27. dubna ostřelován, palba poškodila budovu gymnázia i kostel Svaté Markéty. Vojáci 4. ukrajinského frontu na město postupovali ve směrech od Darkovic a Děhylova. Jednotky útočící z děhylovského směru během 28. dubna zaujaly pozice na Vinné hoře, odkud následně ostřelovaly Němce ustupující z Hlučína k Ludgeřovicím.

V noci Sověti zahájili útok od Darkoviček a Kozmic za podpory děl a tanků. Jednotky SS kolem půlnoci vyhodily do povětří železniční most a začaly se stahovat. Kolem čtvrté hodiny ranní 29. dubna do města vstoupili vojáci Rudé armády. Mnozí obyvatelé, kteří před příchodem fronty uprchli, se v následujících dnech začali pozvolna vracet. Kvůli nutnosti odklidit škody po bojích musela být zavedena pracovní povinnost.

Krásné pole

Krásné Pole patří k těm ostravským obcím, kde se během osvobozování odehrály velmi tvrdé boje. Při náletech ještě před příchodem fronty, ve dnech 19. až 20. dubna, bylo tragicky usmrceno celkem 10 osob. Místní občané se proto usilovně snažili budovat kryty ať už ve sklepích, v zahradách nebo v blízkém lese. Důkladně se tu opevnili však zejména němečtí vojáci, když „nakopali větších i docela malých zákopů kolem každé cestičky a pěšiny v poli i v lese, takže země byla doslova rozvrtána“.

Samotný útok na Krásné Pole byl zahájen během 26. dubna, přičemž sovětské jednotky útočily ze severu, směrem od Plesné. První rudoarmějci (zřejmě příslušníci 101. střeleckého sboru 38. armády) dosáhli středu obce až kolem šesté hodiny večer, neobsadili však celou obec a z jižního okraje své předsunuté hlídky stáhli, takže Němci dokázali do následujícího dne opět polovinu Krásného Pole dobýt zpět. O tu se pak na druhý den rozpoutal tuhý boj, a protože se nedařilo vytlačit obránce silami samotné sovětské pěchoty, jak napsal místní kronikář, „domy s Němci se musely vybombardovat nebo vypálit, jiné cesty nebylo“. Pokud domy nebyly náhodou zničeny letectvem nebo dělostřelectvem, zapálily je samy ustupující německé jednotky, aby si kryly ústup. Němci se stáhli ven z obce na kraj blízkého lesa Hlybočice a teprve na druhý den (28. dubna) ustupovali pod tlakem směrem do Vřesiny a k Porubě. Při osvobozování Krásného Pole padlo 79 rudoarmějců a 26 místních občanů, zcela zničeno bylo 77 obytných domů a 72 hospodářských budov.

Polanka nad Odrou

Osvobozovací boje byly zahájeny dělostřeleckou přípravou v časných ranních hodinách v pátek 27. dubna. Následující den byla osvobozena osada Janová, lesík Olší a přednádraží Polanka-výhybna. O Dolní Polanku probíhaly boje celou neděli 29. dubna, neboť Němci podnikli protiútok.

Do obce vjely sovětské tankové jednotky až v pondělí 30. dubna Bajgerovou cestou a pěchota směrem ze Svinova. Němci před ústupem směrem na Klimkovice podpálili školu, která vyhořela. Dobytím německých pozic v Horní Polance v úterý 1. května ráno byla celá obec osvobozena. Při osvobozovacích bojích padlo asi 30 rudoarmějců a 4 občané.

Poruba

• 27. dubna, 05.00 – Osvobozování obce bylo zahájeno bombardováním, které znemožnilo německým jednotkám zničit mosty a vybudovat protitankové zátarasy.
• 27. dubna, 23.00 – Po celodenních bojích byla osvobozena velká část obce.
• 28. dubna – Jednotky Rudé armády dobyly lesy Záhumenice a Hranečník. Pokračovaly boje o porubský zámek, kde se německé jednotky opevnily.
• 29. dubna – Ve večerních hodinách byl porubský zámek dobyt. Celá obec byla osvobozena.

26. dubna se jednotky Rudé armády nacházely již v bezprostřední blízkosti obce, v lese mezi Porubou a Krásným Polem, o které se bojovalo. Následující den, jak uvádí obecní kronika, „je osudným dnem pro Porubu, dnem božího dopuštění, dnem pekla, hrůzy a zkázy“. Prakticky po celý den byla obec vystavena intenzivnímu leteckému bombardování (útočilo údajně 540 letadel ve 45 vlnách z letiště v Dolním Benešově), takže v plamenech se ocitla celá Poruba a mnoho místních občanů tragicky zahynulo (uvádí se, že např. v domě čp. 96, patřícím Antonínu Klementovi, zahynulo po přímém zásahu leteckou pumou deset osob). Německá obrana byla masivním leteckým úderem značně oslabena, ženisté dokonce nestihli ani vyhodit do povětří podminované mosty. Útok na obec zahájili vojáci 101. střeleckého sboru 38. armády v noci z 27. na 28. dubna a do druhého dne osvobodili většinu Poruby včetně přilehlého lesa Záhumenice, avšak na zámku a v panském dvoře německé jednotky kladly houževnatý odpor do večerních hodin 29. dubna. V důsledku úporných bojů vyhořelo 30 obytných budov a také továrna na nábytek firmy Blažej, těžce byl postižen i objekt zámku. Své životy zde položilo 192 sovětských vojáků, při bombardování a během osvobozovacích bojů zahynulo také 26 místních občanů.

Pustkovec

„Obec naše stala se bojištěm, na němž se ničilo vše, co jen stálo v cestě“. Takto lapidárně, jednou větou z obecní kroniky by se dalo charakterizovat dobývání Pustkovce z německých rukou. 21. dubna dopadly do obce první dělostřelecké granáty a 27. dubna zaútočily sovětské jednotky 101. střeleckého sboru 38. armády ve směru od Plesné a Dobroslavic;

obdobně jako v sousedním Krásném poli narazily však i zde na silnou německou obranu, takže boje o Pustkovec se protáhly a „plné dva dny čekalo se na rozhodnutí nebo smrt.“ Až 28. dubna odpoledne ustoupily německé síly na východ ke Třebovicím. Přitom byla obec téměř z poloviny zničena, zahynulo 6 místních občanů a 95 příslušníků Rudé armády.